Povídky Ernest Hemingway

Detailní popis produktu

Povídky - Ernest Hemingway

Soubor povídek E. Hemingwaye, jak je Sauer uspořádal roku 1938, vychází nyní poprvé celý jako zahajovací svazek jeho vybraných spisů. Patří nesporně k vrcholům autorovy tvorby. Plně se v nich projevuje Hemingwayova velikost jako umělce slova, mistra sevřeného a svébytného projevu, usilujícího o maximální čistotu výrazu, i jako humanisty, který se vášnivým zaujetím vždy znovu obrací k základním vlastnostem lidského charakteru, jak se projevují v klíčových životních okamžicích. Dále objektivní prozaická metoda, vycházející z požadavku naprosté, programově antikonvenční pocitové upřímnosti a zdůrazňování osobní zkušenosti jako jediného pramene literatury, určila další vlastnosti Hemingwayovy prózy, jak o tom píše v doslovu J. Škvorecký: Její svět je omezený svět několika základních situací, v nichž se člověk tak či onak střetává se smrtí, bezvýchodností a brutálním násilím lidí i přírody. Zrcadlí se v něm osobní zkušenost a životní pocit mladého veterána první světové války, lovce, boxera a milovníka býčích zápasů, který chtěl proniknout k základním věcem života, a jednou z nejjednodušších a zároveň nejzákladnějších je násilná smrt. Hemingway věděl, jak kdysi napsal Henry James, že pokud chce člověk proniknout do hloubky, musí být intenzivní, ne rozsáhlý. Proto ani tyto povídky, ani pozdější Hemingwayovy romány nezachycují svět a život v širokém záběru, ale provádějí jakousi sondu, nejen extenzivní, ale i intenzivní; neříkají pravdu o celém rozsahu lidského života, nýbrž jen pravdu o jeho mezních, vypjatých, kritických, ale zároveň také obecných a v tomto smyslu základních situacích. A tuto pravdu říkají tak, jak to předtím nikdo nedokázal.

„První čtyři povídky jsou poslední, které jsem napsal. Další následují v pořadí, v jakém byly původně uveřejňovány. Jako první jsem napsal povídku Nahoře v Michiganu, v Paříži roku 1921. Poslední byla Stařec u mostu, kterou jsem posílal telegraficky z Barcelony v dubnu roku 1938. V Madridu jsem napsal mimo Pátou kolonu povídky Zabijáci, Dnes je pátek, Deset Indiánů, část románu I slunce vychází a téměř třetinu Mít a nemít. Madrid byl vždy dobré místo pro práci, stejně jako Paříž, anebo v chladných měsících Key West na Floridě, ranč poblíž Cooke City v Montaně, Kansas City, Chicago, Toronto a Havana na Kubě. Některá jiná místa tak dobrá nebyla, ale třeba ani my jsme nebyli tak dobří, když jsme tam pobývali."

„V této knize je mnoho různorodých povídek. Doufám, že zde najdete některé, které se líbí právě vám. Když jsem je znovu pročítal, zjistil jsem, že kromě těch, které si již vydobyly určitou pověst a jsou zahrnovány do antologií, jež si studenti musí kupovat pro kurzy o psaní povídek, mě nejvíce oslovily tyto: Krátké štěstí Francise Macombera, V jiné zemi, Kopce jako bílí sloni, Takoví nikdy nebudete, Sněhy na Kilimandžáru, Čistý, dobře osvětlený podnik a povídka Světlo světa, která se nikdy nikomu jinému nelíbila. Patří k nim ještě některé další. Kdyby se mi nelíbily, neuveřejnil bych je."

„Když člověk jde tam, kam musí, a dělá to, co musí dělat, a vidí vše, co musí vidět, může se mu při tom ztupit a otupět nástroj, s nímž píše. Ale já budu vždycky radši, když ho uvidím ohnutý a opotřebovaný, a uvědomím si, že ho musím znovu naostřit a narovnat, abych mohl pokračovat."

Z anglického originálu The Short Stories of Ernest Hemingway (Charles Scribner's Sons, New York) přelodili Radoslav Nenadál, Luba a Rudolf Pellarovi, Jan Välek a Jii Valja Doslov napsal a poznámkami opatřil Jonel Skvorecky Obálku a varbu navrhl a graficky upravil Jili Rathouský. Vydalo Státní nakladatelství krásné literatury a umění, n. p., jako svou 2024. publikaci v redakci krásné literatury. Praha 1965. Odpovědná redaktorka Eva Masnerová. Vytisklo Rudé právo, tiskárna vydavatelství UV KSC, Praha. 24,90 autorských archů, 25,32 vydavatelských archů D 07-50271- Vydání první Náklad 50.000 výtisků. 01-139-65 13-24 Broč. 17,10 Kčs, váz. 21,50 Kčs 63/VIII-2

Běžné známky užívání.